Příběh Vlčice III.

10. srpna 2013 v 16:30 | Velerina |  • Příběh Vlčice 2
3. Díl WoW povídky. Leriana si stěžuje, že furt píšu jenom o WoWku... Oh bože! No tak mi zrovna jdou jenom WoW povídky! Nějak mi nejde Vlčí klenot... nedokážu se do něj momentálně vžít.


"Hmmm... dobré. Velmi dobré. Vidím, že jsi silná. Proto jsem se rozhodl, že tě vezmu do své armády Death Knightů. Pojď sem, něco pro tebe mám," pokynul mi Lich King. S brněním od krve muže, kterého jsem před chvíli rozřízla vejpůl, jsem popošla k němu. Podal mi prsten s lebkou a řekl: "Mé dítě. Jakmile si nasadíš tento prsten, již ho nesundáš. Také se jím zavazuješ, že mne nikdy nezradíš." Převzala jsem prsten. Chvíli jsem přemýšlela. Nebyla jsem si jistá, jestli ho chci poslouchat. A pa jse to spatřila. Jakýsi povědomý obličej muže a mladého chlapce. Teď již vím, že to byla vzpomínka na krále Genna a Liama. Ale tenkrát jsem měla kompletně vymytý mozek Lich Kingem a tím dlouhým ležením v náručích smrti. Takyže jsem spala celé 4 roky, to znamenalo, že mi tenkrát bylo 16. A v takovém věku, bylo velmi úctihodné rozříznout člověka, aniž bys to vnímal jako něco nechutného. Když jsem se totiž probudila podruhé ze smrti, byla jsem chladná a neznala jsem žádné pocity. Ani nejistotu, ani lásku a bolest. Byla jsem jako loutka, se kterou si někdo velmi lehce pohrál, aniž by ji ranil. Jakmile jsem si vzpomněla na ty 2 obličeje, rychle jsem si prsten nasadila. V tu ránu jsem ucítila tu obrovskou moc, která mi proudí skrze celým tělem. Cítila jsem se naprosto úžasně a najednou jsem začala mít chuť zabíjet. Avšak Lich King mě zastavil.
"Jakožto můj hlavní pomocník se budeš muset krotit. Ale neboj, budu tě často posílat do... Stormwindu, zabít pár lidí." řekl a začal se hlasitě smát.
"Hlavní pomocník? To myslíte jako..." zeptala jsem se a všimla jsem si, že můj hlas má ledový přízvuk, znějící všude okolo.
"Řekněme takové eso v rukávu. Jsi tu totiž nejsilnější a chci tě zde používat jen pro zvláštní případy." vysvětlil mi král. Všimla jsem si, jak mě vražedně sleduje zvláštní žena za ním. Lich king se otočil a představil ji.
"Ach, tohle je moje milovaná blood elfka vyvolaná ze smrti. Jmenuje se Sylvanas. Vede zdejší Nemrtvé." Nejspíš vás už napadlo, že to ve mě může probudit nějaké vzpomínky. A takyže vyvolalo. Ihned jsem si vzpomněla na to, jak jsem zabíjela Nemrtvé pomocí svého meče a také na to, jak mne probodla harpuna z kanónu. Trhla jsem sebou a moje dřívější já mě jaksi pohltilo a skočila na Sylvanas. Chytila jsem ji za límec a výhružně na ni vrčela. Sylvanas mě chvíli pozorovala a pak zašeptala: "Vzpomněla sis, že? Nepatříš sem. Ani já. Pokud se ke mne připojíš a pomůžeš mě i mému vojsku, pomůžu ti vrátit se domů." Ušklíbla se. "Protože bojujeme za svobodu." Slovo 'svoboda' se mi rozeznělo v hlavě. A v tom momentě se mi rozsvítilo. S pmocí Sylvanina hlasu jsem si vzpomněla na Genna, Liama, moji matku, moji smrt, na boj s Nemrtvými a na moji druhou smrt. Nevšimla jsem si, jak Sylvanas držím za krk a škrtím ji, jelikož všechny vzpomínky také přišly spolu s všechnou bolestí, kterou jsem kdy zažila. Pak jsem se ale probudila a ihned povolila stisk. Uslyšela jsem také, jak na mě Lich King řve přísným hlasem. "Tak dobře. Přidám se k vám." zašeptala jsem, postavila Sylvanas na zem a otočila se k Lich Kingovi. "Omluvte mě. Cosi mě popadlo." Zařadila jsem se za něj a šla s ním na obchůzku, aby mi ukázal, jak to tam vlastně chodí. Nakonec mi dal úlohu.
"Jako začátečnice budeš mít zatím jen za úlohu střežit pracovníky, aby se neulívali a dělali to, co mají," vysvětlil mi Lich King. "Pokud se začne někdo vzpírat, neboj se a klidně ho i zabij. Každou chvílí totiž stvoříme nového a oni žádnej život stejně nemají." Trochu to mnou otřáslo. Měla jsem někoho zabít v domnění, že neujme žádnou ztrátu? Bylo to prostě... nechutné. Ale musela jsem to přijmout a tak jsem se uklonila a šla na ně dohlížet. Arthas (Lich King) proto odešel spolu se Sylvanas pryč, ale po chvíli za mnou Sylvanas přiběhla.
"Sylvanas? Co tu děláš?" podivila jsem se.
"Vlčice, koná se sraz Nemrtvých, chceme vynalézt nějakou strategii. Proto chci, aby ses zúčastnila."
"Ale.. já tu mám práci!"
"Neboj se, o to se postarám. Nechám tu tvého klona, který to za tebe udělá. Jen doufejme, že Arthas nebude chtít nějakou zkoušku a nezaútočí na tebe... protože hned potom se vypaříš," řekla mi Sylvanas a začala tvořit jakési kouzlo. Vedle mne se v tu chvíli zhmotnila jakási postava, až pak nabyla detailů a vypadala přesně jako já.
"Ale co pracovníci? Mohli by to Lich Kingovi vyzradit..," bála jsem se svého prozrazení.
"Oni? Prosimtě, oni se ho taky chtějí zbavit. Nevyzradili by přeci jejich jedinou záchranu," odfrkla si Sylvanas. Muž stojící u mě se na mě usmál a zasalutoval, potom se radši vrhl zpět do práce. Přikývla jsem a rychle jsem následovala Sylvanas do jejího úkrytu. Tam jsem se setkala s tolika Nemrtvými, že jsem je chtěla ihned napadnout, ale kontrolovala jsem se. Byli má jediná šance na záchranu. Avšak oni nevypadali, že by mi nějak zvlášť chtěli pomoct. Jelikož po mě házeli nenávistné pohledy a až teprve když se na ně Lady Sylvanas naštvala, přestali. Usadily jsme se spolu s Nemrtvým priestem ke kulatému stolu a začali usilovně přemýšlet. Kdy vtom mě něco napadlo.
"Hele... co kdyby... co kdybyste vy, Nemrtví, vyvolali vzpouru a tak vyvolali Arthase ven. Já se Sylvanas bychom se pak zbavili jeho meče, Frostmournu a zabili ho tak."
"Hmmm... musím uznat, na worgena je to docela chytrý plán," přiznal priest. "Myslím, že by to šlo. Ale-" V tom se priest postavil ze židle. Rychle vyrazil dveře a chytil za krk jednoho z poslů Lich Kinga. Sylvanas naštváním vymrštila směrem k němu. "Špeh?! Jak pošetilé! Je mi líto, ale tohle jsi neměl dělat. Budu ti vymazat paměť." řekla Lady, chytila špeha za hlavu a jeho oči najednou zšedly. Sylvanas ho pak odhodila k pracovníkům. Nejspíš, aby nevěděl, kde je ten úkryt.
"Dobře. Souhlasím s tvým plánem, Vlčice. Ale pokud to nevyjde, mý lidé zemřou a ty nejspíš také. Jen chci aby sis toho byla vědoma," pohrozila mi Sylvanas, ale já s tím již byla obeznámena a tak jsem byla i připravená. Proto jsme se ihned vrhli do příprav. Teď už jen stačilo uskutečnit ten plán...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama