Ookami no Love part 5.

2. ledna 2014 v 15:54 | Velerina |  • Ookami no Love! ;3
Put your hands up in the air! One! Two! Thr- Oh, vy jste tady? Tak to pardon... xD


Došli jsme až na pláž, kde bylo plno lidí.
"Tady??" znejistěl Koga.
"Ne, ještě chvilku, jdeme na moje oblíbené místo," usmála jsem se a chytila ho za ruku. Kdykoliv jsem s ním byla, cítila jsem se, jakoby byl můj ochránce, můj anděl strážný a můj hlídací pes. Nebo spíš vlk. Běželi jsme po pláži, až jsme došli k malému lesíku. Vběhli jsme do něj, stále ještě se držejíc za ruce, až jsem ho dovedla na mé místo. Byl to útes, na jehož vrcholku rostla květina. Byla zvláštní, protože jsem nikde na internetu žádnou takovou nenašla. Jakoby byla z jiného světa... Cítila jsem, jak září a zjemňuje vše okolo. Zavřela jsem oči, poklekla ke květině a přivoněla si. Voněla nádherně. Stoupla jsem si a podívala se Kogovi do očí.
"Ooooy! Kayooo!" usylšela jsem hlas Uru.
"Sakra! Nesmí tě vidět!" vykřikla jsem a odstrčila Kogu do keře.
"Tak tady jsi, divily jsme se, nebyla jsi ve škole, ani doma! A navíc... co tu děláš tak sama?" Nervózně jsem se zasmála a podrbala se za hlavou.
"Erm, Uru, já... relaxuju, víš... byla jsem tak nějak... vyčerpaná." Uru se na mě nevěřícně podívala, ale pak vzdychla.
"Máš relaxovat doma, ne? Tak pojď..," chytila mě za ruku a už mě táhla domů, ale já se jí vykroutila.
"Ne, to je dobrý, jen potřebuju být na chvilku sama!"
"Ale Kayo,..."
"Fakt! Potřebuju jen o něčem přemýšlet! Díky, že se o mě takhle staráš, ale... já domů teďka..."
"Tys utekla?" Založila si ruce vbok.
"Eh? Panebože, jsi normální? Kterej cvok by utíkal z domova! Ledatak nějakej mentálně blbej!" Uru si vzdychla.
"No tak dobře... ale nebuď tu moc dlouho, jasný?" Přikývla jsem. Jakmile zmizela z dohledu, z keře se vynořil Koga.
"Konečně-"
"Mentálně blbej... aha," řekl naštvaně a otočil se k odchodu.
"P-Počkej! Řekla jsem něco špatnýho?!"
"Nemluv na mě!" Ohradil se a odešel pryč. Když zmizel za houštím, padla jsem na kolena.
"C-Co jsem řekla špatnýho?" nechápala jsem. Vstala jsem ze země, oprášila se a popošla blíž k útesu, sledujíc vlny narážející o skálu. Vtom mě někdo chytil ze zadu a praštil mě do hlavy. Oči se mi samy zavřely a já před sebou viděla už jen tmu.
Možná jsem byl moc tvrdý... pomyslel si Koga.
"Oy! Kogo! Tak tady jsi! Včera jsi tak náhle zmizel, mysleli jsme si, že se ti něco stalo..." přiběhl k němu veselý blonďák.
"Izumi... Jsem vůdce smečky. Vážně si myslíš, že by se mi něco stalo?"
"No, to je pravda..."
"A co vlastně chceš?"

"Jo, chtěl jsem tě upozornit, do města přišli lovci."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | Web | 4. ledna 2014 v 17:53 | Reagovat

Další díl nutnost! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama